Stavíme Bungalow 13

Po týdnu domlouvání

se včera manžel vydal na schůzku s elektrikářem. Vybaven elektro projektem a osazením v originálech, které jsem mu zakázala dát z ruky, se na dvě hodiny ztratil. Vrátil se bez originálů, což jsem nelibě nesla, protože nechat cizímu člověku dokumenty, které nestojí dvě koruny je pro mě nepochopitelné, tím spíš, že jsem byla ochotna potřebné dokumenty do druhého dne okopírovat. Oproti projektu byla jen jedna větší změna a to zásuvka a připojení bojleru v komoře. Ostatní věci se týkaly spíše venka. Například nad terasou dvě světla a zásuvka, jeden elektrický sloupek přijde na SV stranu směr zahrada a altán s domečkem a druhý dopředu, před vchod, kvůli sekačce, wapce, garážovému stánía případnému otvírání branky. Samostatně musí být vyvedena elektřina na ČOV. Na cenovou nabídku jsem velmi zvědavá, první nástřel je 50 tisíc + podlahovka taktéž asi 50 tisíc. Zdá se mi to velmi, však víte jak je B 13 malý domek a my dokonce nebudeme mít ani připojení na 400V, co je v projektu. K ceně je nutno také připočítat zásuvky, vypínače a kolik budou stát regulační ventily na podlahovku nechci snad ani vědět.

Na pozemku se nám zabydlel jeden velý zajíc a dva bažanti i s manželkami. Zajda spává na místě, kde bude náš domeček, což svědčí o dobrých zónách a doufám, že i nám se tam bude dobře spávat . Vždycky je pěkně naštvaný, když dorazíme na kontrolu. Líně se zvedne, protáhne a  odhopká do kukuřičného pole. Bažantíci nám tam zase svádějí boj o slečny koroptve…takový malý ráj, až mi to bude chybět až se všude kolem zastaví a bude tu ten běžný hluk. V sobotu jsme se vraceli ze Zoo chleby (http://bluebunnyshop.com/zoo_chleby/) a udělali si zastávku na pozemku a dali si tady náš první oběd. Řecké tzatziki a český gumový rohlík. Kochali jsme se sedíce na kanalizačním víku a říkali si, no a pak se tady budeme rozhlížet z terásky a přemýšleli jsme jestli neudělat zvířátkům speciální branku, aby k nám mohli chodit na návštěvu…. Nejraději bych se už vrhla na tvorbu zahrady, ale mám obavu, že by se to zničilo, tím spíš, když nám tam na zarovnání rozhrnou vykopanou zeminu ze základů.

Někdo tam nahoře se smiloval a vyvěsili nám konečně Územní rozhodnutí veřejnou vyhláškou, teď to bude viset do 8.8. a pak je 15 dní na nabití právní moci a pak konečně ohlášení. Oslavili jsme to obědem v čínské restauraci, pěkně jsme se rozšoupli a nechali tam 120,- za oba za oběd . Nějak mi ty nudle nedělají v bříšku dobře, ale snad se to spraví, abych byla ráno v práci svěží .

Tak ani dnes, týden po šetření na pozemku  a paní úřednice nám nevyvěsila na úřední  desku zápis z šetření na pozemku, které musí 14 dní viset a pak 15 dní nabývá platnosti. Stěžovat si sice můžeme, ale  ničím si nepomůžeme. Pokud to nevyvěsí do zítra tak pak má vedoucí stavebného odboru 14 dní dovolenou a to se můžeme jít klouzat. Stavební firma je netrpělivá. Mělo se už začít. Je mi do breku, nechci skončit s dítětem v zahradním domku  v lednu jen kvůli úřednici, která si zákon vykládá po svém a kope se do zadku. Starosta se nás zastal a stěžoval si…. bohužel to ničemu evidentně nepomohlo. Je to moje první velmi špatná zkušenost z úředníky na maloměstě a dost krutá. Dosud jsem byla s úředníky v Pardubicích a  v Hradci Králové velmi spokojená. Jak ochota poradit, pomoci a něco vyřídit. Předtím jsem dělala účtařinu a podobně, takže kontakty  s úřady byly na denním pořádku a musím říci, že za ty roky bych si na nikoho nestěžovala. Tímhle přístupem tohoto zatím nejmenovaného úřadu jsem poslední dobou vskutku zdrcena. Upadám do letargie a už ani neplánuji, co kam dám, jak a co udělám…

Po krátké procházce, kdy jsme se trošku vyvztekali si dovolím představit čtenářům tohoto blogu náš pozemek zaslíbený.

Tak včera nás vyděsila naše „přidělená“ úřednice ze stavebního, když se její jméno třepetalo na displeji manželova mobilního telefonu. Oba jsme nejistě zírali několik vteřin na blikající číslo, až to manžel rozklepanou rukou vzal…a už to jelo. Po dvou měsících, kdy už ty papíry měla prolezlé horem dolem nám řekla, že tam nemáme přiložený doklad o vlastnictví pozemku. Manžel se uklidnil, protože jsme věděli, že jsme ho dokládali, navíc jako bonus kopii katastrální mapy a doklad k pozemku byl přímo z jejich úřadu, vystavovali nám ho na matrice. Tak, že se ještě podívá. Za chvíli volala znovu, že ho nemá a že ho máme doložit znovu…. samozřejmě nám tak nevyvěsila na úřední desku další dokument k šetření ke stavbě. Manžel se nabídl, že tam okamžitě zajede a ten jeden papír ji předá. Štěkla na něj, že není úřední den a nazdar bazar. Takže dneska tam manžel pojede s jedním papírem. Úplně to ve mě bublá, mám chuť tam vlítnout a dlouho a dlouuuuuuho na tu úřednici ječet (jsem velmi klidné povahy, nekřičím, jsem diplomatka), že chápu, že jsme nedali vydělat jejím příbuznýma známým,ale do kelu, že už mě to přestává bavit….soused nemusel mít ani vyjádření Čezu, nemá ani šetření na pozemku, prostě jiná pravidla… a navíc je v jejich formuláři :

Přílohy k ohlášení :

1. doklad prokazující právo k pozemku nebo ke stavbě, pokud není ověřitelné v katastru nemovitostí

A my jsme ještě doložili přímo originál z katastru nemovitostí. Nezabili byste je?

10:00 Tak se manžel vrátil, zhodnotil že naše úřednice měla na stole binčus, což je fajn, protože pak se jí dobře ztrácí věci. Vyhodil znovu stovku za výpis a prý ho rovnou vyhodila, aby nezdržoval od práce. Marně doufám, že fakt pracovala a nehrála Solitaire, protože při výkonu jeden úřední papír týdně na úřední desce je to děsivě málo… asi jsem cvok, ale když si vezmu kde pracuji a že na každý papír potřebuji pět dalších a vše frčí rychlostí administrativního větru, pak moc dobře nechápu co na všem tak trvá a ve srovnání s úředníky na Magistrátu HK, kteří teda taky metelí rychle a musí toho zákonitě mít mnohem více než myškoidní úřednice na mini úřadě.

Naše koupelnička má 4,90m2. Díky plánovači na Siku jsme si pěkně rozvrhli, co bychom tam chtěli mít a nebylo to  tak strašné, bude tam parní sprchový koutek a asymetrická vana  s panelem a moje bájné kruhové umyvadlo sedící na půvabné skříňce. Pár šikovných poliček na míru nebo i bez Míry . Taková ta kroucená tyčka na sušení ručníků, větrání a hlavně jsem si v Německu vybrala kromě umyvadélka super zrcadlo se zabudovaným světlem, člověk ráno nevypadá jako po flámu, ale jen jako přejetý bagrem. Pak  tam ještě přijde koupelnové světlo, což je celkem jasné, asi nějaký létající talíř, ikdyž designově to tedy není odvaz, ale nic zajímavého jsem dosud nepotkala. Koupelna bude mít pouze dlažbu, pravděpodobně design rákos nebo bamboo, což je příjemná béžová a k tomu buď výmalba do mořské modré nebo zelenkavá v kombinaci s bílou. Těžko říci.

Takže začnu od podlahy. Protože v celém domečku bude podlahové topeníčko nebudu zatěžovat příliš podlahy spoustou nábytku. Plovka to jistí, možná nějaký lehký kobereček, aby to naším králíčím kluků moc neklouzalo. Ke zdi kolmo k oknu přijde nějaká šikovná záležitost z Ikei, rozhodně ne nějaká divotvorná obývaková stěna a před ní bude vévodit koženkový Klippan oranžové barvy a k němu dostal můj muž FatBoye, což je takový ten sedací pytel také celý mandarinkový. Možná tam přijde půvabné bílé křesílko nebo něco obdobného. Nicméně jsem si už navozila z Xenosu z Goerlitzu futonky zelené a bílé barvy na sezení, pokud by se nás sešlo více. Je to milé, pohodlné a nezabírá to místo. Mají všestrané využití i pro děti, které si z nich mohou stavět domečky . Báječná věc! Naproti bude telka a nějaké přehrávadlo, těžko říci, co už bude příští rok dostupné. Vzhledem k zásuvkám na net po celém domečku je možno lenošit s notebookem v ruce. Na stěnu naproti oknu přijde asi jedna dvě šikovné police a něco jako komodka nebo naopak nějaká proutěná truhla (ať mají králíci radost ) s futony navrch, aby se dalo sednout. Barvu stěn a osvětlení nemám domyšlené, potřebovala bych si udělat nějaký vzorníček barev a konečně to porovnat a dořešit.

Kuchyň bude v retro stylu, zeď v pěkné červené s bílými rámečky kolem oken a od stropu a krajů zdi. Budou jen dolní skříňky, chci kuchyň dělanou pro mě a ne na předvádění se návštěvám a doufám, že díky práci v designovém studiu před pár lety to dotáhnu do zdárného konce. Nechci vyhodit spousty peněz, když se dá tolik věcí vychytat jinak a bude to vypadat stylově. Takže bílá kuchyň s oblejšími dvířky a bílé  police kontrastně na červené zdi. Spotřebiče v kuchyni: varná deska Baumatic -tří plotny B45, digestoř, myčka (zjistili jsme, že nám bude vyhovovat i úzká, pračka, a  ano nebudeme mít sporák s troubou , ale  víceúčelovou  stojící troubu od Whirpoolu, která bude umístěna tak, abych do ní měla pohodlný přístup. Pak někam narvat, zřejmě asi do skříněk, pár elektrodrobností jako domácí pekárnu, šlehač a tyčový mixér v jednom, čokoládovnu alias fondue. Pak máme retro topinkovač, presovač a konvici, jak jinak. Kolmo do prostoru bude bar pultík, šikovný tak, aby se u něj příjemně povídalo i jedlo (o popíjení nemluvě ), jeho dominantou bude báječný plakát anglické telefonní budky a v kuchyni na poličkách budou moje plechovečky a taky retro kovová cedulka mého muže. Ještě bych tam chtěla umístit pracovní solitér do prostoru jakoby lehké oddělení od obývací části, ale aby to nic nerušilo. Podlaha bude španělská dlažba, prvaděpodobně. Osvětlení bude příjemné a praktické. Nad kuchyňskou linkou ješte nemám promešleno,ale nad bar pultíkem budou závěsná bílá a na baru přímo možnost lampičky, když si člověk bude chtít vypít kávu  a přečíst denní tisk a nebýt oslněn . Dřez bude keramický bílý z Ikei se sprchovací baterií. Upustili jsme od drtiče – založíme kompost.  Zbytek doladím drobnostmi, prostě nechci českou klasiku. Mám vybraný i kovovový stylový červený odpaďák. Doufám, že se k němu dopracuji .

Mám stále dilema jakou vybrat sušičku. Rozhodně se dá za pěkný peníz vybrat Béčková, protože dle diskuzí na Livingu, je návratnost Áčkové v nedohlednu. Zřejmě to bude Electrolux, brala bych Miele,ale ta cena je vskutku divoká. Ráda bych ji dala pod boijler do komůrky, protože pračku dám do kuchyně. Ale nevím jak se tam, holce, bude líbit. Cenově bych se ráda vecpala do 15t.. Je to fajn takhle virtuálně přepočítávat náklady, když nevíme jak na tom budeme až dostavíme .