Zítra mají dorazit tesaři a taky vichřice… teď otázka jaké to vše dohromady zanechá následky a zda tesaři sledují předpověď počasí..abychom místo střechy neměli rumiště (ne od slova RUM, podle zedníků by to pak muselo být spíše piviště).
Nového se od čtvrtka neudálo téměř nic. Jen v pátek seřízli vaznici a pěkně ji natřeli. Dneska měli dorazit tesaři na střechu a měli přivést příčkovky. Ano, všimli jste si dobře „měli“. Kdo hádá, že se tak nestalo, vyhrál. Hlavně nám volal pan Ferda, abychom se nezapoměli zastavit pro fakturku, kde posléze manželovi opatrně sdělil, že tesaři asi nastoupí ve čvtrtek a příčkovky budou asi za týden. Zřejmě jsou do přízně s Harry Potterem ši Bibi Blocksbergrovou, protože 30.11. nám to mají předat hotové. Ze Sulka se nám dosud neozvali, jsme z toho nervózní a je nám už jasné, že okna do Vánoc nebudou :-/.
Tak dneska to na naší stavbě bylo jak v kině, před Barunkou stál jeřáb, na silnici se blýskala ocelová vaznice (no tak neblýskala, byla trošku ošuntělá, ale to by neznělo poeticky) a všude kolem diváci. Všichni jsme spekulovali zda to položí bez toho, aby složili půlku baráku. Na tu slávu přijel i majitel stavební firmy. Na zemi se dodělávali poslední svářecí práce a já si oťukávala jeřábníka zda s tím už někdy dělal, pro sichr. Poftipkovali jsme, nachystali fotoaparát a trošku prochladlí sledovali tu show. No tak nevypadalo to bezpečně, vaznice měla 800kg, trošku se to zadrblo než ji správně pro jeřáb vyvážili, aby to neslítlo. Pak ještě byla vtipná chvilka když se to ocelové monstrum houpalo svářeči nad Felicií, který ji tam nechal šikovně zaparkovanou a pak si to dosedlo kam mělo a naši šikovní zedníci to nějak snad zabezpečili. Barunka teď vypadá jako cihlová bedna na nářadí s držátkem. Poplkali jsme na všechny témata se všemi, i cenu benzínu a stav ekonomiky. Pak si všichni oddechli a jelo se domů. V úterý snad dorazí tesaři a už se pojede střecha a do toho dodělávky štítů a po podbití příčky.
Tak tu máme Martina a naštěstí mu bílý kůň uprchl v háj a tudíž přišel pěšky. Dneska dozdili překlady a věnce. Barunka už má tvar, bude to kočka! Začal se dělat jeden štít a čeká se na vytvrdnutí druhého překladu (nemám na mysli překlad Harryho Pottera samozřejmě, ikdyž občas jsou to kouzelníci, když člověk vidí jak dokážou zkazit zdánlivě banalní věc). Zítra přijedou zaměřit okna a ve čtvrtek přijdou tesaříci na střechu a přivezou naši ocelovou vaznici. A to bude stěžejní bod….. tady se ukáže jak dobrou práci odvedli, protože jestli nastala chybka tak budeme mít ve čtvrtek večer už jen základou desku a sutiny…..
Přišli jsme do Sulka celý vytočení ani s žádným velkým očekáváním. Ten den už stál za houby i tak, kdyžtak nás dorazej a bude klid. A tam byly dvě velmi příjemné paní. Jedna paní se nám velmi pěkně věnovala a rozumělo všemu, co nás zajímalo, takže pochybnosti kdo byl v Uniwinu za idiota se vytratili. Ukázala nám profily, zamykací okenní kliku, zapuštění hliníkový rám do země, sítě proti hmyzu, ikdyž jsme říkali, že ty až časem, barvu klik, parapetů, řez dveří, kování ke dveřím a že nám přepracuje tu naši původní cenovou nabídku. Pokud to platí budou levnější než Uniwin 10tis. , jen jsme si tam trošku něco přidali tak uvidíme, koliK to bude přesně. Prostě balada na duši, trošku jsme si s paní zalichotili (jo kéž bych vypadala skutečně na 25 let).Vysvětlila nám co a jak, navrhla nějaká zajímavá řešení, zamítla nějaká špatná řešení. Tak jsme si to představovali. Ach jo…proč to tak není všude. Ale nepředbíhejme před cenovou nabídkou. Současně je to tak, že od Uniwinu bez kliky by to bylo 88tis. a od Sulka s klikou 78tis..Pokud to bude platit a ty věci navíc nebudou nějak drastické jdeme do Sulka (spíš bych byla ráda).
Rozradostněni jsme ze stavby pádili přezout na zimáky, ikdyž venku bylo 20st., ale byli jsme objednáni a holt ráno trošku pomrzává a ty mrznoucí mlhy nejsou nic moc. Zkysli jsme tam přes hodinu, protože tam měli před námi nějaký složitý případ a servisáci místo práce sledovali ten problém, aneb pánovi chyběli správné šrouby ke kolům. Hladoví jsme se po 15-té hodině stavili ve Sparu na něco k jídlu a když má člověk hlad sní fakt cokoliv i oschlé masino s olezlýma divnýma bramborama a synteckou polívkou. Posilněni jsme šli do Uniwinu uzavřít smlouvu na okna. A to jsme narazili…..žádná smlouva nebude, konkrétní nabídka nebude, že už to poněkolitá nám předělávali(dostali jsme jednu, pak druhou s tou samou jejich chybou-nebyly tam posouvací dveře ), že s námi teď nebude řešit kliky, posouvací dveře u fr. oken. Praxe je taková, že nám to přijedou zaměřit a pak se budeme bavit o konkrétní ceně a jestli jsme tak hloupý, že si to všechno neumíme doma přepočítat na kalkulačce, tak on se s námi bavit nebude. Byl arogatní a smál se nám pořád do očí stylem, jste úplní idioti a můžete mi tohle všechno i mnohem víc…. To nás teda fakt vytočilo byly jsme tam počtvrté a zase jsme neuspěly, nenechám si nejdřív zaměřit okna od firmy od které přece nevím konkrétní cenu, která mi nenabídla ani barvu kliky u dveří nebo vůbec kliku atd., nechtěl nám ani ukázat profil, prostě nic. Vybrali jsme je, že se zdáli být cenově výhodní,ale počítali jsme si to nějak po papírkách sami a chtěli jsme nějakou jejich konečnou cenu od nich potvrzenou. Šli jsem vytočení do Sulka.
Dneska pěji chválu na účet zedníků! Od včera to poskočilo a 5 lidí na stavbě, to jsem viděla poprvé. Dokonce 4 pracovali, protože pan Bezzubka nepracuje nikdy. Ten nejraději objímá svůj lahváč a sní o tom jak vyhraje ve sportce a nebude už nikdy „makat“ a místo lahváče bude objímat sud piva. Inu mastili se s překladem-věncem nad francouzským oknem. Postavili sloup, to na mě šly slzy dojetí a nejraději bych je zulíbala. Přecejen bude na nečem ta střecha trošku držet a ta ocelová vaznice s klidem spočine na betonovém sloupku. Tu radost, co jsem měla byla stejná jako když jsme kdysi vyhráli zlatou v hokeji. Netušila jsem jak o tu radost brzy přijdu v oknařské firmě.
Řešíme neustále záhadu nepřítomnosti pracovníků na stavbě. Přijedeme na kontrolu v 10h a je pauzička, přijedu v 11h a ani noha, jen otevřená bouda a z rádia řvoucí Helenka Vondráčková. Dorazíme ve 12h a všude poházené nářadí, bouda dokořán a pro změnu jede božský Karel „Dáááám dělovou ráááánu, bum,bum,bum..“. Ránu bych dala také, ale pěstí na ciferník. Nevzdáváme se a zkoušíme to ve 13h a hle, převrácené kolečko, bouda dokořán a v rádiu jdou jen zprávy. Příští návštěva je na 15h, ať to nehrotíme. No konečně nějaká změna! Bouda zavřená, kolečko o dva metry dále, rádio se uložilo ke spánku a vítr si jen pohrává s odpadky, které tam naši atomoví hoši vytvořili v mezičase své neviditelnosti a pracovníci jak jinak nikde. A tak nám takto uplyne týden a práce viděti není. Huh, zamrazilo mě v zádech…že by se zrovna kolem proplížil jeden ten neviditelný zedník?
Máme krásné počasí a světe div se, na stavbě se čas od času objeví i zedníci a předstírají i nějakou činnost. Dneska byl odlit z betonku věnec a překlad nad vchodovou stranou. Dokonce zvládli i naarnžovat tu šikmou srandu nad francouzským oknem, ale ještě stále to není na zaměření oken. Příliš nepokročili.