Stavíme Bungalow 13

Tak nastal ten dramatický okamžik a za placené pomoci synovce se nám podařilo za sádrokartonovat dva pokoje. Každá deska byla těžká jako když vám na bedrech sedí kráva, do toho balancujete a potíte se jako kůň a je fakt, že to nakonec nebyla easy práce. Parotěska se krčila a nechtěla na ni držet aluminová páska, ikdyž jsme ji vyměřovali jak blázní na milimetříky, nakonec byl šikmo, sviňa jedna. Desky se taky báječně drolili, praskali a neseděli. Byl to mord, ale nakonec to tam nějak jako je a čeká to na tmelení. Příští sobotu se bude dělat sádroš v obýváku a kuchyni. Koupelna čeká na nedodané díly k sanitární tašce. Totéž wc a komora čeká, až dodají jednu tyčku na anténu. Pak se musí doprofilovat předsíň, chodba…tím pádem komora a wc. Nacpat tam huňáče a zasádrokartonovat.

Tak je to osm let, co jsme se seznámili s manželem na Xchatu. Zcela náhodně a nehledajíce partnera nás osud svedl dohromady a kdo by tenkrát tušil, že budeme jednou manželé a pustíme se do stavění. Je to zvláštní jak člověk bilancuje po osmi letech, ne po pěti nebo po sedmi, to přefrnklo nějak samo, ale teď, v tuto dobu.
Prožili jsme spolu všechno. Život,smrt, dobrodužství, smutek i radost, nemoci i ty nejblbější trapasy, prostě všechno. Projeli jsme kus světa, stopem,na kolobrndách, pěšky, vlakem, autem… poznali báječné lidi, dokonce i takové, co stáli za prd. Prožili si svoje osobní krize a chtěli ledacos zabalit (vás by neštvali ponožky naruby, neustlaná postel a ponožky v sandálech? či srovnané oblečení podle barvy, přílišná pečlivost a hrozba, že když si najde milenku tak ji pošlu již zmíněné ponožky ?). Splnili se nám sny a o některé jsme přišli a další na nás zase čekají. Neříkám, že spolu budeme až do smrti, pokud nás tedy neklepne z toho domečkování, ale stále je se na co společně těšit!

Takže huráááá do společného devátého roku!

Dneska měli přivézt sádrokarton a tak jsme si chvilku čekání (4,5h) vyplnili zábavnou prací s parotěskou.Předražená gumová černá páska na zeď stála za prd, takže asi ještě přitmelíme. Terčíky z kobercovky na profily jsme dali hustěji a hned se s tím lépe pracovalo. Sice jsme dali parozábranu trošku šikmo přes sebe,ale žádný problém. Ovšem lepit spoje hliníkovou páskou bylo taky gusto, dělalo to bublinky a všelijak se to kroutilo.Mno tak nějak to nakonec šlo, i esteticky to nevypadá jak ze zadku. Ani jsme nepropadali šílenství, že se musí parotěska provrtak přes sádrokarton a tak nám vzniknou dramatické úniky vlhkosti a zničíme tím mikroklima této planety a zapříčiníme globální oteplování v horším rozsahu. Když už jsme chtěli jet domů, konečně přivezli sádroš. Bože, bylo to těžké jako kráva. Strhla jsem se a doteď mě bolí bříško :-/. Ještěže manžovi pomohl pan skladník to odnosit z auat, jinak bych s tím ani nepohla. Nějak jsem si myslela, že jsou ty desky lehčí, když to tak v knížce na obrázku přidržovali třema prstíkama. Trošku mě děsí přestava, že mi ta deska v ložnici spadne na hlavu,ale snad to bdue držet.

Že byly  tři dny volna,  jsem zaznamenala celá utahaná až v práci. Na Barunce se pilně pracovalo, svátek – nesvátek.

Manžel profiloval, já vatovala, sestra penetrovala zdi a synovec zakopával ČOV a vykopával odpad, který se musí zvednout, kamarádčin manžel vyměnil tašky za sanitární a anténní.Také dorazil elektrikář a pán na elektrorevizi, vše ok.  Barunka už má vatové faldíky, které čekají na přikrytí parozábranou a následně na sádrokarton. Zdi jsou napenetrované z 90%, protože já i sestra jsme menší takže co bylo nad 2m metry musí dotáhnout manžel, navíc došla barva. ČOV je krásně obsypaná, odpad vykopaný, aby se udělal nový dobrý sklon k čov.  Tašky jsou vyměněné, snad dojdou objednané nedodané části, aby nám nenapršelo do domečku, kamarádčin muž nám řekl, že nám budou praskat tašky, protože jsou moc natěsno a jednu zrovna prasklou vyměnil. Což je takový smutný příběh, snad to nebude tak strašné.

Už se pomalu chýlíme k závěrečným pracem v interiéru, ikdyž se zdá vše nekonečné, ono to nějak půjde. Máme zpoždění, protože si už vše děláme sami po odpolednách a pokud pro nás někdo něco dělá tak zas jen o víkendech. Trošinku se nám objevila plíseň na nevyschlé podlaze, protože se nám nechce moc topit, když máme vysoký tarif, takže zařizujeme přehození tarifu na nižší.

Dnes by měli dorazit brigádníci. Synovec na zahrabávání výkopu, sestra na penetraci a my, protože manžel dodělal obývák (ty kovovvé nesmysly, co na nich drží pak ten sádroš), budeme vatovat a dávat parotěsku a tak se chýlíme k příjemnostem jako je montáž sádrokartonových desek. Možná  se i pokročí s wc, které potřebuje nějakou odpadovou redukci neb má vývod 8cm a dírka do odpadu je 10 cm. Zahrada zvkvétá, trpaslíci by se v ní měli dobře, neb je miniaturní, ale naše.

Zítra přijede kamarádčin manžel přehodit nám odvětrávací tašky. Takže naše střecha dostane monstrózní věci, které tam budou pěkně trčet.