Stavíme Bungalow 13

Omlouvám se za zpožděné dodání nových článečků pro vaše dychtivé oči.Semlelo se toho vícero, ale bydlíme.Sice v nezměrném chaosu a geometricky se vršícím nepořádku věcí, které se množí, evidentně dělením. Uklidím ložnici, zaraduju se, že se tam válí jen pár neroztříděných krámů a již na chodbě házím plaváčka přes hromadu krámů, které se tam transformovaly z ložnice. Vrhám se tedy na chodbu.Funím, zuřím, luxuji a vytírám. Překládám krámy z bedny do bedny a raduji se, že chodba je průchodná. Jdu si dát kafíčko. Sakra. Obývák nám někdo odcizil a vyměnil ho za sklad věcí z ložnice a chodby. Vzdávám to a jdu si vařit Vienna Melange.

Je třeba se zmínit zmínit,že manžel před nedávnem podnikl odvážný road trip pro nábytek.Počasí nebylo zrovna přívětivé a spíše dávalo najevo, že k listopadu jasně patří déšť a plískanice. Což o to, Ferda (rozuměj náš Ford Fiesta)má asi 12 kombinací stěračů, vzhřívaná okna, dokonce i vnitřní ofuk oken, což nebylo takovou samozřejmostí u zapůjčeného vozu. Model Škoda Felicia měl místo stěračů spíše pralesní klacíky, ofuk neofukoval, ale za to svítilo jen jedno světlo a o utajeném čudlíku na mlhovky, což mohl být také zapalovač ani nemluvě.Manžel smykoval na letňákách cestou do Prahy (jel to 2,5h místo půlhoďky) a to si ještě nepřipouštěl, že za tmy zpět to bude větší adrenalinová zábava.V Ikee sám hrdinně nakládal 2 ks šatní skříně, komodu, klippana a postel. Parkovat musel dole před krytým parkovištěm – Felda jela na plyn. Nakládál vše za naprostého veselí přihlížejících a absence slibované pomoci Ikea pracovníků, kdy sám tlačil dva vozíky až navrch naplněnými krabicemi. Přesně jako v té reklamě přímo z Ikei jak to tam rodinka veze ve VW broukovi. Nakonec se mu vše podařilo naložit, přikurtovat a smykoval s jední světlem za tmy domů. Občas to bral v té tmě na hranici příkopu, ale když se obličejme nalepil blíže ku přednímu sklu a sledoval bílou čáru (pokud nějaká byla) na silnici a patníky, dorazil s vyděšeným výrazem do Barči, kde mu pomohl soused vyložit nábytel a jemuž patřilo zapůjčené žihadlo.

Chvíli to v Barče vypadalo podrsněji jak to tam bylo zastavěno krabicemi,ale po 14-ti dnech už je vše smontované a můžeme se povalovat před telkou na klippanovi a pochrupovat si v pelíšku.

Po několika týdnech se opět hlásíme z našich luhů a hájů. Prodleva nebyla dlouhá proto, že by nebylo o čem psát. Spíše naopak. Já, paní stavitelová, mám pár dní po operaci a díky tomu mám konečně čas a mozek schopný něčeho zplodit. Přineseme vám zprávy o stěhování, zabydlování (mno, to evidetně bude na dlouho) a protože mám bezva zážitky z nemocnice o které se chci podělit se světem, čteniva na dlouhé večery bude skutečně dosti.Doufám, že i přes tuto prodlevu nám zachováte hojnou čtecí přízeň . Dokonce jsem se tu motajíce a belhajíce po domě (manžel včera vytíral a také mu najednou Barča přišla obří ) pořídila pár fotografií. Tak začínáme!