Člověk by řekl jak krásný je to kýč ta ladovská zima, ale pro mě je to uklidňující a příjemný pohled. Za francouzksým oknem se mi zdál pohled do zasněžené krajiny přenádherný. vzadu za vsí kráčeli jezdci na koních po poli na vyjížďku. Zaječí stopy usvědčovali noční tajemné návštěvy a vysvětlovali proč Harry tráví u okna tolik času. Z klippana se to koukalo z teplíčka doslova báječně. Venku – 18,3 st. doma krásných 22st.. Ven chodíme radostně a máme potěšení z vrzajícícho sněhu. V Olešnici-city centre došlo k masivní blikající výzdobě (zřejmě čtou všichni BLesk, kde je soutěž o nejlepší výzdobu). Tak nějak to k předvánočnímu času patří. Tahle milá nostalgie mě opouští s prvním ranním vykročením k autu a odjezdu do práce, kdy člověk prosmykuje celou cestu až na dálnici, kterou v časných hodinách krosí 70km/h a je rád, že je rád. Dnes mě dokonce stavěli ráno policajti, měla jsem stažený zadek a rozhodně to nebylo cvičením na posilování zadečkových svalů, ale protože mi ve vteřině došlo, že už asi týden (možná i déle) nevozím doklady k autu (měl je u sebe můj muž). Naštěstí (či neštěstí) pátrali po svědcích krádeže auta, kdy si jeden místní nastartoval v těch mrazech auto před odmem a než zavřel vrata, nějaký gauner mu skočil do auta a ujel a já bohužel jezdím v tuto dobu do práce tak je možné, že pljdu vypovídat o tom jak jsem nic neviděla 
.
Toto počasí má i jednu negativní stránku a to, že nemáme zatepleno a jak nám Barunka promrzla a následně nastydla, začala se nám kondenzovat voda v rozích, kam to fičí zvenku, kolem větráčku v koupelně a zjistilo se, že nám zedníci odflákli špalety a odchlípla se od toho omítka 
.