Stavíme Bungalow 13

Tak dneska zastavila před Barunkou četa pracovníků. Elektrikář to je naprostá jednička, to je prostě šikovný pracant. Udělal krabičky na zásuvky a rozvaděč. Což teda vypadá děsivě masivně a mám dojem, že k nám přesunuli část řídicí jednotky k Temelínu.

Psychicky jsem neunesla, ze nám dům totálně rozvrtali a vypadá děsně. Nehledě na to, že tu špínu budu drbat až do důchodu. Dodělala jsem pár záhonků, vztekala se nad plesnivou můlčovací kůrou, co mi prodali v zahradnictví a jela domů, protože jsem přetažená z práce,z nevyspání a ten rozdrbanej dům mě nijak nenadchl.

Přijel také na čumendu nějaký sádrokartonář. Hm, měl nás za blbce, když hodnotil, že do koupelny přijde zelenej sádroš a ten je o pade dražší než ten normální. Tak asi takhle, víme dobře kam jaký sádroš přijde a taky dobře víme kolik stojí a jestli má být to „o pade“ jako beze srandy tak chci jen podotknout, že pade stojí i v Baumaxu a o pade znamená,že tu někdo chce vyvařit 100% přirážku na materiál. To se na to vrhnu klidně sama, ale naštěstí těch sádrokartonařů je dost a já se mohu v klidu stresovat a chystat na japonskou návštěvu v práci.

Jo málem bych zapoměla, odpad prý snad nějak už je, ale voda se prý dnes nestihne. Ano, k panu vodaři už nic neříkám, řekla jsem vše v minulých dílech a nebudu to hodnotit. Asi jste si všimli, že píšu značně mrzutě, ale je to jen z únavy.