Stavíme Bungalow 13

Vedro sužovalo náš kraj a tak jsme se chtěli pustit do těch lišt v ložnici, že by jako bylo moc pěkné jak to mají v zahraničí nebo i v katalogu seříznuté na míru bez těch ošklivých plastových spojovacích dílů (které nám tam hlavně nepasovaly, takže kdybyste někdo potřeboval……). Po hodině měření úhlů a pokusů seříznout to pěkně a aby to k sobě pasovalo se nám začaly zase líbit ty plastové díly ba dokonce se nám zdály krásné . A tak jsme si dali odpočinkový job a začali montovat 40kg komodu do ložnice. Zdálo se to být lehké, když má člověk jednu úhlednou krabici, říkáte si dokonce: „Tsss, předek, zadek, bočnice a k tomu šuplíčky a je to.“
Houby, jak to vybalíte, začnete se ztrácet v množství dílů, šroubů, kolejniček a dalších věcí, které obvykle po dokončení díla jaksi zbyly. Jeli jsme podle návodu. Dobrý, dobrý, tohle tamhle, korpus je hotový. Tak jdeme na první šuplíček. Jo, předek, zadek , kolejnička…. teď to nasadit do korpusu a ejhle, všechny kolejničky v korpusu jsou špatně! Tak znova, přemontovat kolejničky, teď už se nemůže nic stát! Montáž druhého šuplíčku dobrý. Začnu mávat takovou laťkou a říkám vesele:“Hele tohle zbylo, to jsou trubky v té Litvě (země výrobce, prodejce Ikea)!“ No trubka jsem byla já, byla to dost důležitá lišta v horní části korpusu a já jsem držela návod a nějak jsem ji tam přehlédla, takže se to bude muset rozebrat. No, nezabili byste mě?! Naštěstí! měl manžel schovívavou náladu a byl nevýslovně milý a i s propoceným tričkem od náročné práce (ono natáčet sem tam komodu, která byla těžká jako tank) zatnul zuby do upřímného úsměvu a zvolal: „Už na nic nešahej, já si to předělám!“ Ale jinak, jinak je ta komoda přesně tak krásná jak jsem si ji představovala !

Tak jsme se zadrbli na ptákovině jakou jsou lišty u plovky. Nejen, že nevím jak to bude s obložkama u dveří,ale ani jak je tam přichytit. Protože v Hornbachu zase měli strategické cvičení Schovej se a uteč (koho zákazník odchytí, ten má body dolů a kdo celý den vydrží kličkovat a schovávat se před zákazníkem dostáva bonus 100bodů), koupili jsme nějaké upínání na lišty, které není kompatibilní s našemi lištami. V Obi mi řekli, že by to bylo složité k jejich lištám něco montovat, ať to přilípneme tekutýma hřebíkama. Včera jsem si jen tak potmelila komoru, mno nijak jednoduše to nešlo, jsou tam kabely, stožár a vrtět se tam mezi kleštinou a tím vším na špičkách na posledních stupni žebříku nebylo nijak zábavné a co chvíli jsem si Rokoplast kydla do výstřihu, což mě přivádělo k zuřivosti a následně jsem to tam chtěla rozsekat. Ovšem hned jsem si uvědomila, že jako žena bych to musel a také uklidit a naplácela jsem to tam jak to šlo .

Tak nám dneska poprvé vyvezli popelnici!Hned nám ji pěkně bouchli a pomačkali. Pofuněli jsme nad montáží sádrokartonu a tím položili poslední sádrokartonou desku v doměa to na památném míste v komoře. Zafuněli jsme se vskutku dost. Tak ještě potmelit, zbrousit, zaakrylovat a přemalovat, mno a pak ještě dalších 10.000 drobnůstek a je hotovo .

Poslední týden byl takový nijaký. Přijeli jsme, flákli sebou v tom vedru do koupelny na dlažbu, občas něco zhodnotili a jeli domů. Nalezený králíček nám pak udělal pár radostných chvilek a rozerval tapety v ložnici a prokousal fatboye. Takže včera manžel opravoval napáchané škody a připravoval se na plovku, když zjistil, že má ohlou čepelku na pilce a tak si nemohl nechystat lamely. Do toho nám vážně onemocněl domací králíček, takže jsme byli na veterině a já s ním sem doma, abych se o něj mohla postarat, protože kdyby Kulíšek umřel, puklo by mi srdce . V pátek večer jsme byli v Ikee a koupili komodu do ložnice, světla co nám chyběla a zase pár kaček vylítlo :-/ a dneska jsme byli dokoupit nějaký zakončovací lištičky a přechodový lištičky (vlka jsme v tom vedru málem vezli taky) a připevňovací mršky na lističky a 1700,- vylítlo ani jsme nemrkli. To je krutý, tyhle serepetičky stojí děsný majlant!

Dnes probíhá v Barunce stěrkování a soklování dlažby. Protože u toho nejsem (nádobí se po dobu mé nepřítomnosti v zaměstnání neumylo, podlaha nevyluxovala a tak dále….) mohu jen říci, že při posledním info telefonátu se na to manžel s kamarádem chystali. Kryštof (nalezený králíček) se u nás pěkně zabydlel a kvalitu všeho testuje nejlépe okusováním a předváděním cirkusových poskoků. Naštěstí máme doma již dva králíčí habány, takže nás to nechává klidnými a Kryštof se těší výbornému zdraví.
Ohledně vany a bojleru se nic neděje a to hlavně proto, že tam manžel volá pouze teoreticky, již dva dny. Teoreticky znamená: „Jojo, právě jsem jim šel volat. Zítra tam zavolám…..“ Chlapi, že?!

Pokud jste milovníky komorní hudby, ušetřete si čas a dále nečtěte. Naše komorní záležitosti se týkají naší komory. Toliko odkládané a nemilované místo v našem domě, které bylo ještě holátkem a čekalo na sádroš a úpravu. Místo, které se stane srdcem domu a bude do jeho vodovodního řádu pumpovat teplou vodu jako krev do žil. Místo, kde bude probíhat molekulární přeměna špinavého prádla na prádlo čisté. Tajemná komntata, kde naposledy uvidíte své ponožky v páru a pak již nikdy více. Komůrka s povrzávajícími policemi plnými haraburdí, které již nikdy nebudete potřebovat. Místo, které manžel pasoval na Houston celého domu a kde bude přebývat umělá intelegince z jejíhož těla se budou vinout data po celém domě. Bude to rozvodna televizního signálu. To vše v prostoru 1,65 m x 0,85 m!
Minulý týden došlo k osazení stožáru na anténu, včera byly namontovány profily. Dnes jsem zahuňáčovala (vecpala tu kousavou mrchu vatu), opravila okousané nedoomítkované cáry zdi, které uboze vzhlíželi nad štukem. Zítra dojde na parotěsku a snad i sádrokarton.

To vše, abychom tomuto místu vdechli život!

V domečku už se kutí takové ty pošmrdlávky. Manžel balancoval na střeše a snažil se připevnit stožár na anténu v tom největším vedru a tak jsem na něj pokříkovala jestli tam nezkouší Kocoura na rozpálené střeše (Kočka na rozpálené střeše v originále), protože občas to připomínalo divadelní představení, když jsem dole pobíhala s připravenou první pomocí pro případ pádu. V pátek bylo v Barče 25-26st., takže se ani nic velkolepého u čehoby člověk nezdechl dělat nedalo. Manžel mi připevnil v ložnici garnýže a já zavěsila záclonky. Vypadají děsně, protože bylo málo kroužků, takže je musím někde posehnat. Znamý na vystěrkování podlahy nám řekl, že má čas až další týden, takže nelze dělat ani ta plovka. Vana a bojler – firma mlčí, nereaguje, jsme zvědaví, kdy to bude.

Včera jsme si vyrazili do kina. Už ráno nás překvapila kosa jako z nosa. V multikině nás bylo 7 a na výherní los ke vstupence jsme vyhráli mega popcorn s mega kolou za cenu středního vydání. Stálo to 99,- a mysleli jsme, že to povezeme ještě domů. Mazaně mají jen slaný popcorn a tak musíte víc pít… Já jsem velká čtenářka a mám přečteny knížky i shlédnuty filmy Harryho Pottera. Pro manžela je to jako, že zná Harryho Pottera (to je pro něj nějakéj kouzelník) se zbytkem je to horší a tak Hermioně pořád říkal Hermelína a famfrpálu frkál. Belatrix Lestrange vypadala jako Lucka Bílá zamlada, tak ta se mu ještě dobře pamatovala, ale jinak říkal, že to je pěkný film . Vylezli jsme ven a tam liják jak blázen. Koupili si u „Meka“ dva „číse“ a běželi zpět, abychom si koupili do Barunky na později čínské jídlo. Stavili se Ferdovi pro jídlo (načerpali jsme u LukOilu) a jeli do Barči. Jak bylo hnusně i naše pracovní morálka nestála za nic. A zásadní chyba byla dát si to čínské papu, kterého bylo na jednu porci (jsem nimra, stačí nám jedlo jídlo, já se v tom tak jako povrtám a manža to dojí) požehnaně, až nám lezli nudle ušima a následně se nám nechtěla nic než pozorovat králíka. Ale nakonec manžel připojil v ložnici světla a tak jsme vykázali nějakou činnost. Následně přišla návštěva a tak jsme udělali už vůbec prdlajs a aspoň přidělali obrázky na wc, protože na ostatní nám došli hmoždinky :-/.

Včera ráno jsme se vzbudili a protože můj muž dostal k Vánocům od šéfa adopční list a volňase do Zoo Dvůr Králové, rozhodli jsme se čekání na vytvrdnutí lepidla dlažby zkrátit návštěvou fauny. Protože mého muže zaskočilo dlažbování, předvedl v pátek večer pár výborných akcí, jakože si nechal doklady v Barunce, večer si jel pro náhradní klíče,aby zjistil, že ty původní nechal ve dveřích a stavebníka králíka nechal na volno, zapomněl zhasnout na wc a vypnout rádio. I muži májí své dny!
Ráno jsem se v Barče plížila po dlažbě,abych ji „ňák netento“, pustila manžela oknem, nakrmila vyhladovělého Kryštofa, našla doklady, zhasla a tak podobně.

V Zoo nás hned překvapilo, že už lístek stojí 150,-Kč, ještěže máme jednoho volňáska. Druhá věc nás překvapila, že co druhý návštěvník to Polák a že s echovali teda dost neomaleně, no na pár facek to už bylo.
Zklamalo nás, kolik lidí přijede autem, pak nasednou do vláčku dojedou na Safari, přesednou do busu, a jedou vláčkem zpět, aby pak pochodili pár metrů.

Bylo jen 15st. (ryze letní počasí, ale na výlet akorát), občas jsme pozorovali ta lidská zvířátka než skutečná, která měla depku, že je hnusně. Nachodili jsme přes 13tis. kroků, 4km jsme jeli Safari busem, kde byl pan řidič jako pan Karel z Účastníků zájezdu, takže když poučoval přísně turisty co mají a nemají a napomínal je dopředu, aniž by ještě něco spáchali, doplňovala jsem polohlasně: „…. a kdo bude strkat kotlety za sedačku…. nebylo by to poprvé… a ty hnědý podšálky vracejte!“ a dusila se smíchem s ostatními.

Docela dost to v Zoo rozšířili a viděli jsme spoustu hezkých zvířátek, kterým by ale příroda slušela mnohem více. Jen opiček bylo poskrovnu (německých turistů taktéž), ale to mi nevadilo…nedávno měl manžel narozky a tam zas nebylo o opičky nouze… Nejvíc se mi líbili surikaty, rybičky, Ary – papouškové, nový pavilon bažin s vodopádem a takové ty srnkovní zvířátka jako gazely, vodušky a tak podobně. Takže rozhodně doporučuji na výlet!

Tak včera dorazil náš známý na tu dlažbu, omluvil se, že toho má v práci hodně, tak jsme se cítili zase trapně my.Nezdálo se, ale dlažba je položena úplně všude, kde jsme ji plánovali. Vzdala jsem se položení na koso, protože bychom se zase zasekli a já už opravdu rezignuji. Teď to na tom flexibilním lepidle schne (máme všude podlahové topení) a zítra večer či v pondělí ráno by se to mělo vystěrkovat a nevím, kdy přesně dodělat sokly.
Vypadá to zase o úroveň lépe. Slovenská dlažba do koupelny, která byla za 389,- se ukázala jako lehký šunt, kdy se prohýbaly rohy a lámala se jako křída. Španělská dlažba Baldocera?, jak jsem již dle zkušeností v designovém studiu říkala, je jedna z nejkvalitnějších a bylo to moc dobře znát a nebyl s ní problém a pěkně spolupracovala . Nalezený králíček ocenil, že díky práci v komoře může tryskomyšit v celém domě.
Jo a rozhodli jsme se, že v ložnici přemalujeme strop na bílou, prostě tohle není odstín co jsme chtěli k tapetám a k té hlavní stěně a nechceme z toho mít různofialovou džungli (hlavně, že jsme s sebou měli vzorek tapety :-/, že to bude bledé, prdlajs – někdo nám kydnul jahodovej jogurt na stěnu )

Doplněno Pavel: Pro zajímavost doplním, že položení 15 m2 dlažby narovno (ne na koso), zabere jednomu obkladači a jednomu poskokovi (který podává tužku, dlažbu, flexu, sype lepidlo do kýblu,..) cca 4.5 hodiny a to zpočítavám i pauzu na kafe. Nějaký čas zabere ještě spárování a soklovaní (dám vědět, jak dlouho to trvalo). Každopádně, když si vezmu jakou cenu si bězně obkladači říkají za m2…