Archive for the ‘Červnové pošudlávky…’ Category

Chodba – level complete :-) 30.6.2009 děsivá bouřka

Manžel se hecnul a zbrousil chodbu, dofinálkoval a dneska jsme měli málo času tak jsme ji dali jedním našedlým nátěrem Primalex Plus s penetrací. CHytlo to dá se říci dobře, ještě to je jasně na jeden nátěr sněhově bílou Tesco barvou a jedna tapetka a chodba je nachystána k životu. Manžel ještě trošku brousil a finálkoval ten obývák, tam je to strašný ta plocha a sklony a cicmrdičky…. ale snad o tomto víkendu dokončíme malbu a snad buchneme komoru. Vlastně ještě nás čeká dodělat ložnici, kde máme krámy a nedá se tam malovat.

„Z“ jako Zorro!

Zřejmě nám v Olešnici brousí kolem nějaký hispánec, protože máme na zdi namalované velké „Z“ jako Zorro. Pak nám srnky u vchodu nakadily trošku ekologického hnojiva a zajíci vyleželi pár pelíšků v trávníku, ale ti nám až tak nevadí jako ten vandal. Namalovali jsme krásnou fialovou stěnu v ložnici, odvaz,ale krásný. Pracovna je připravena na plovku. Chodba už jen lehce brousnout finálku a jde se na malbu a konečně se manžel odvážně a s gustem pustil do broušení obývákové megaplochy. Barvy jsme si nechaváli namíchat v Hornbachu a Obi a je to skutečně lepší než si kupovat hotovou barvu nebo si to šmrdlat doma v kbelíku. Protože nám došla vynikající Tesco barva, byli jsme nuceni koupit Primalex Plus a pak jsme opravovali bílý strop od Tesco barvy a vedle Primalex a ten vám byl zašedlí, že ho dáme jako první nátěr a na závěr půjde čístá Tesco bílá barva,která má krásnou kryvost a 14kg stálo 219,-. Začalo se nám dařit a do toho přišla zpráva, že nás chce navštívit tchyňa. No není to smůla?

Pracovna vymalováno, vytapetováno, zazásuvkováno, garnýže připevněné!

Tak pracovna je kompletní pro plovku, Na hlavní stěně je krásná vliesová tapeta, zelenkavé zdi a bílý strop. Nasadili jsme zásuvky. Připevnili garnýž! Ještě nám chybí vybrat světla a nic nebrání (kromě vlhkosti) dát plovku.

Poblitos club! 21.6.2009

Takže v pátek proběhla úctihodná pánská jízda ku oslavě významných kulatin mého muže. Balónky, výzdoba, pití, papu, hudba…. a já doma uklízela, myla nádobí a po půlnoci se plazila na wc a zpět s tím, že bude brzo po mně a sama doma bídně zhynu s vysokou horečkou, kdežto jsem neměla ani panáka. Ráno jsem měla vyzvednmout oslavující,ale to prostě nebylo možné. Ale chlapci si poradili sami a po průběžném probírání z kómatu se dopravili z Olešnice sami. Manžel přijel docela ucházejícně domů, jen z něj trošku táhla Tequilla. Říkal, že si zdřímne pojede to do Olešky uklidit. Tak si zdřímnul a probral se s 39st. horečkami. Tak jsme leželi v posteli a hekali jeden přes druhého v domnění, že umřeme spolu. Nemohli jsme ani vstát z postele jak nás brali klouby, svaly a bylo nám blbě. Dnes je to o fous lepší, ale snad se z toho brzo vysekáme a budeme dát budovat interiér našeho milého domečku!

Komu se nelení, tomu se zelení (třeba pracovna)

Včera jsme se nechali zlákat výprodejem v Ikee. Byl to výborný reklamní tah, hrála u toho hudba, u vchodu jste dostal ipanáka a ochutnat sýr, snídaně za kačku a tisíce lidí. Ve výprodeji nebylo nic moc, spíš nic než moc. Snídani za kačku jsme si odpustili, protože stát hodinu frontu bylo nad naše síly. Koupili jsme pár doplňků a hlavně police a výbavu wc a takové blbůstky a bylo to hodně penízků i tak :-/. O ot vlastně jde v těchto českých výprodejích, lidé nakonec koupí to co ve slevě není. Zbytek kuchyně, kterou máme objednanou, nebyl. U pokladem jsme strávili jen hodinu a deset minut, masakr. Šla jsem si dát toho panáka a hned mi bylo lépe. Potkali jsme tam kamaráda s rodinou, sice stihli snídani,ale zadrbli se na pokladnách. Přiznám se, že jsme tohle všechno čekali, jediná věc byla zklamání, kdy jsme chtěli ušetřit a nebylo na čem :-/.
Nicméně po pojížďkách po Praze jsme skončili v Hornbachu, kde jsme se rozhodli udělat pracovnu zelenkavou s tapetami na hlavní stěně a bílý strop. Bílou chodbu a na stěně za dveřmi bude ozdobná tapeta. Nechali jsme v bláhové Praze asi 6tis. a zdrceně, že musíme omezit výdaje jsme si udělali výlet a jeli po staré silnici směr Poděbrady a stavili se v Motorestu na svíčkové. Fuj to byl blivajs, když se nedaří tak se nedař :-( .

Šmoulinkou snadno a rychle!

Musím říci, že koupelnová barva od Primalexu, co nám namíchali na šmoulovo, je skutečně otěruvzdormá a omyvatelná. Udělá takový jak gumový škraloupek a z rukou, nohou, obličeje ani vlasů ji rozhodně mytím nedostanete. Vypadám jak Šmoulinka. Styděla jsem se se jít i pro rohlíky a zahalila se do zimní bundy (i přesto, že je červen), protože i po celovečerním a raním olupování jsem stále měla modré ruce a vlasy, ani teplá voda nepomohla. Inu trošku trendy barvy.
Manžel zprovoznil wc a tak už vesele čůrat na porcelán, horší to je s umývátkem, které se musí přecrtnout a posunout blíže sloupu.
Koupelna už je celá kompletně pod dvěma voděodolnými nátěry a je pikatně modrá v kombinaci s bílou barvou :-) . Nakonec jsme se rozhodli pro bílou španělskou dlažbu, která byla na wc, protože je velmi kvalitní a krásná a navíc se bude hodit ke všemu co máme. Výběr ze špinavě hnědé, špinavé béžově či špinavě starorůžové nás neoslovil. Bohužel ani módní černá.

Jsi máááá, levandulová! Barvičky jsou doma!

Takže, máme doma kuchyň z Ikei. Máme dlažbu do koupelny, šmoulíkovou barvu do koupelny. Dlažbu bílou na wc (k spapání pěknou) a už máme krásně vymalovaný levandulový záchod v kombinaci s bílou. Červenou barvu do obýváku a fialkovou+ sv. fialkovou k tapetám do ložnice. Nenechte se zmást, že bychom jako už bydleli. To je ještě sci-fi. Chybí nám dodělat broušení a tmelení sádrošů, vskutku je to velká a členitá plocha a hlavně komora je celá chudák mimo, tam nejsou ani profily, protože se musí dát antenní stožár, anténa, propojit, připojit, zaprofilovat, zasádrošit, potmelit a vůbec, když na to myslím, je to v háji, kolik drobnůstek (asi několik desítek tisíc) s emusí ještě dodělat :-(

Nákup kuchyně!

Každý, kdo mi říká, jak nám moc závidí tohle zařizování a budování, bych s chutí kopla do kalhot. Je to všechno úmorné a nekonečné a pořád vám chybí to či ono. I to malování není tak jednoduché v novostavbě, kde dáte 3 nátěry s vysokou kryvostí a zahučí to i do penetrované zdi jak pětička do parkovacího automatu. Záchudek se tváří, že je malý,ale malujete to pořád a pořád a sádroš je flekatej a takovej či makovej než jednolitě bílej.

Kuchyň máme jednoduchou, spodní skříňky, barpultík, jednu horní na vestavnou digestoř a police. Je pěkná, lehce romantická a praktická. I přesto je to 31tisíc za nábytek, dřez a baterii. V plánovači Ikea však nefungovala spousta věcí takže bylo jasné, že to přijde ještě jednou a znovu v Ikee. Vůbec jsem se netěšila (větší radost jsem měla z botiček od Louise Vuittona od sestry, které nenosím, abych si je nezničila, jak jinak). Bylo mi jasné, že to tak hladce nepůjde a navíc akce trvala do 17.6., kdy jste nad 30tis. za kuchyň dostali šek na 3000,- k dalším nákupům a dopravu do 30km zdarma.

Ano, tušíte správně, stejěn jako my, na poslední chvíli, se vydalo pro kuchyň další pár set lidí. Ujala se nás moc milá paní a ještě nám ledacos doporučila. Zaradovali jsme se, že jsme to dali všichni do kupy. Byla to předčasná radost. Pak nám vyjeli několik papírů a odeslala na několik dalších oddělení. Nějaké zboží nebylo skladem a hodili to do rezervace, některé které nebylo skladem nám do rezervace nedali, něco jsme si měli odvézt hned, jiné nám dnes, v neděli od 17 do 22h přiveze Ikea doprava a co je rezervováno jsme neplatili a co nebylo a není rezervováno si máme koupit až to bude. Něco platíme hned něco potom. Guláš,co?

Přesunuli jsme se odevzdaně na oddělení samoobslužného skladu, kde chyběli nějaké police, zaplatili to co bylo a vezli jsme si domů. Pak jsme platili, to co přivezou dneska domů (dopravné nad 50km stálo 440,-Kč a vyřizovalo se u 456.pultíků kam jsme byli odesláni). NA oddělení šeků nám řekli, že bonusový kupón dostaneme až předložíme, že máme vše z té kuchyně a vše zapalceno. Prostě parádička.

Nechápu, proč jsme nemohli zaplatit celou kuchyň s tím, že něco dodají až to naskladní a pokud by vysloveně něco nebylo tak by se to dobropisovalo.

2,5h úděsného vyřizování, kdy nám každý řekl něco jiného, běhání od pultíku k pultíku a čekání. A nejhorší na tom všem bylo, že si přede mnou na takových houpacích konících na péro tajtrdlíkovali děti a mě se z toho jejich houpání, kdy to tam mordili až že málem políbili podlahu, dělalo šoufl. Fakt jsme z toho byli naprosto vyřízení a netušíme jak to dopadne.

Jak jsme byli na nákupech! 13.6.2009

Rozhodli jsme si dát jeden den oddech a vyrazili na nákupy. Jezdíme čas od času do Žitavy, kde našim severo-západním sousedům pleníme supermarkety s dobrým a levným jídlem a neméně pleníme jejich hobby-markety jako např. Praktiker (kde pravidelně bývá sleva 20% auf Alles), Toom, Repo…. Po dlouhé době bylo krásné počasí a cesta příjemně ubíhala, když se ozval náš zažívací trakt a my jsme tak zastavili v půvabné vesničce před jejich hypermarketem o rozloze 10m2.

Vlezu tam, s úsměvem pozdravím a nic. Znovu pozdravím a pak mi místní, s neskrývavou čumendou na mě, zamumlali něco na jako „brejden“. Celou dobu mě spalovali upřenými pohledy a šuškandou: „To bude ňáká Pražanda.“
„Co si jako dáte?,“ mlaskla na mě místní lepá žena za pultem s vyzívavým knírkem.
„10 rohlíků,“ špitla jsem, co nejvíce pardubickým dialektem, aby bylo jasné, že nejsu z Prahy.
„A máte je objednané? Nemáte, tak to vám jich můžu dát jen 6, aby něco zbylo na místní. To by si sem jako takhle mohl přijít každej a na místní by nic nezbylo!“ spražila mě paní za pultem a přizvala si na mě kolegyni s ušmudlaným pláštěm z dob skutečných žen a za pultem.
„Eště něco jako?“ změřila si mě přísným pohledem, až se zaškubal knírek na rtu.
„20deka tady kladenky a jedny Miňonky a tuhle si vezmu ještě vodu,“ odvážně pravím do nastálého ticha, kdy mě sledoval celý krám a nikdo ani nehlesl. Zaplatila jsem a řádně ošahanou kladenskou, kdy si prodavačka utřela rukou nudli na knírku, jsem ji hodila do pytlíků k rohlíkům a jala se prodírat ven, když jsem ještě zaslechla od babičky, co vypadala jak přísná a spořádaná katolička: „Jarčo, hoď mi sem to pivko a rovnou mi ho votevři.“ Venku mě ještě porazila nějaká staší lady na kole, co připomínala Kelišovou a už jsem věděla, že moje návštěva bude probírána alespoň týden tak jako příjezd Baraca Obamy.

Kladenka, i přes její nehygienický původ, byla velmi dobrá a k akci nás přiměla až v Liberci na benzině, kdy jsme úprkem mazali na wc.

V Německu jsme nakoupili spoustu jídla, pití a dobrot (i na blížící se manželovi kulatinky), koupili meteo stanici se vším možným, barvu na stěnu a nějaké takové šikulovinky. Papání pro králíčky a jeli směr Praha do obchodního domu Ikea.

Může sádrokarton probíjet?

Tak jsme si prošli Brainiacem v praxi. Ležíme v posteli a nemůžeme spát. Místo „ťutky ňuťky“ povídá manžel:“Tak se mi zdálo, že v koupelně probíjí sádrokarton. Tmelil jsem a cítím nějaké brnění.“ Manželka:“Když o tom mluvíš tak se mi totéž zdálo u kohoutku v kuchyni, ale říkala jsem si , jestli to není jako statická elektřina nebo co.“
Manžel:“Hm to je divný, co by to jako mohlo být? Snad nám někde něco ve zdi neprobíjí.“
Druhý den:
Manžel:“Tady si sáhni, jestli tě to bude brnět na tom vlhkém sádroši.“
Manželka:“Do…pííííp, mě to koplo. Co to proboha zase je za po…píííííp… práci, už ani ten vychvalovaný elektrikář to neudělal dobře, to bude tím jak tam dal 5-ti kablík místo tří a my to museli překopat na tří-kablík… “
Manžel:“No jo,ale co teď, kde to zažít drbat. Nebo vezmu rozprašovač a zkusím šroubek tady dole. Do …píííííp…, to byla šleha.“
Maželka:“Tak ještě ty venkovní kabely zajistit proti vlhku pořádně, jestli to nějak není od nich.“
Takže jsme zašmudlili všechny venkovní kablíky a jdeme na test odolnosti a zase prd ho, šleha jak když si dáte prst do mikrovlnky. Vyděržaj pianěr nás omrzelo a došlo nám, že to vodí CD profil se šroubky a jde to od koupelnového ventilátorku. Takže vydlabat sádroš (ne že by to šlo dobře), pak okouknout kabely a čokoládičky (neplést s reklamou na Milku!), vše působilo, že dobrý. O to to bylo horší. Ale najednou nešel povytáhnout ten hlavní přívodní kablík a tak jsem tam vrazila svou dětskou ručku a zjistila, že je tam zakopaný pes. Ne doslovně, prosím! Ikdyž huňáč je tam pod parotěskou a ten smrděl jak rozkládající se pes.
Jak jsme tam balancovali ušlechtile s deskou nad hlavou a otvůrkem na větráček tak jsme připlácli kabel k profilu a manžel ho trefil skrz. Náhoda jak když hledáte v neděli večer v Lídlu pečivo a náhodou se tam válí ještě dva rohlíky. Prostě se ten kabel klikatil a přiklikatil se pod šroubek. Takže výměna, drbačka a následná oprava sádroše, kdy manželovi ruply nervy a chtěl to všechno rozkopat. Musel se jít vyvenčit. Já jsem vyřízla stejnou kostičku, přetáhla tmelem, pásečkou, přidržela než to zaschlo a bylo to :-) .

Už máme omalovaný záchůdek na bílo. Dneska tam ještě krapet nátěru přidáme a bude to jako nové :-) .