Stavíme Bungalow 13

Dnes jsme se dočetli, že…. naši stavebničtí kolegové, kteří nemají vyběhané papíry kvůli ČOV, přípojkám a podobným věcem, kvůli kterým jsme se topili v potu (vlastním a nefalšovaném), začnou dříve než my. Po pečlivém pročtení jejich územního řízení jsme se dočetli, že stavebník dodá všechna tato potvrzení průběžně, tudíž nic nebrání, aby začal stavět…. Již tam má navezen materiál, co by stačil na tři naše béčka a jen dvougaráž bude mír rozměry, co máme zhruba my. Sakra, nedali jsme úplatek, nespali jsme s úřednicemi ani jsme si nenajali jejich rodinné příslušníky či známé a teď to máme. Doma nás učili, že s poctivostí nejdál dojdeš a přitom člověk dojde maximálně za roh.

Tak jsme si měli zítra vyzvednout ohlášení a dokumentaci a paní dělala mrtvého brouka, že jako nemá čas a neví, kdy to bude. Víme, že tam není něco v pořádku. Soused, který si nechal zpracovat věci u jejich známých a začínal o půl roku později najednou je před námi a nepotřeboval vyjadřovačky ČEZu ani od vodařů. Od většiny lidí jsme se dozvěděli propletenec úřadu s rodinnými firmami jejich zaměstnanců a známými. Kdo si nenechal dělat předražený projekt, či nevyužil jejich „doporučených“ firem, má smůlu. Tam jsme i my. Přepadá nás zoufalství, stavební firma nechce ani vyhrabat díru do země a my se zase zpožďujeme a odkládám tak i mateřství, protože není kde bydlet jako lidi. Jsou místa, kde prostě zákony platí jen pro někoho nebo je šikovně použijí s vlastním výkladem. Stěžovat si u nadřízených orgánů asi nemá cenu, bylo nám naznačeno, že to jsou jejich „dobří přátelé“….. Občas píšu pro nějaký ten magazín, ale tohle je článek pro investigativní novinařinu…

Je 18.8.2008, trápí mě nějaká viróza, kterou přebíjí jen radost, že se dneska do té země alespoň hrábne kolíkama. Ráno jsme se chystali jak na svatbu, kolíky, prkna na lavičky, bundy a tekutiny. V 9h to má vypuknout. Leštím čočku fotoaparátu, když zazvoní telefon, že geodet se opozdí asi tak o hodinku a na mě jdou mdloby. Vzala jsem si na to dovču, stavební firma u té slávy chce být také, takže jim dát vědět, že se to posouvá na někdy dopoledne (doufejme). Nějak to nechápu, zamluvení jsou dlouho dopředu, jsme jejich první zakázka v pondělí ráno a oni se opozdí…. to je jako kdyby si chirurg řekl před operací nad uspaným pacientem, tak já si ještě něco zařídím  a asi za hoďku dorazím nebo během dopoledne…. Já vím, jsem přísná a čekají nás několikadenní skluzy s ostatními službami.. jsme přece ve vyspělé zemi. Jo a cena laviček nás vyšla na 750,-Kč v Baumarktu, 8 x 1m prkno a 16 x 1,5m kolíky, nařezání na míru bylo zdarma….

Ano, historický a snad i hysterický okamžik nastane v pondělí 18.8.2008. Po sobotním odplevelení pozemku jsme sotva lezli,ale na stavební úřad jsme dolezli a ohlášení schválené si vyzvedneme 27.8.2008. V pondělí 18.8. naklušou geometři, oměřit, vyměřit zalavičkovat předlavičkovat a vytyčit náš flek pro základovku. Pak se začne s vyhrábnutím dírky, kterou do 22.8. budeme vydávat za květinový záhon nebo super díru na ČOVku a pak tradá…. nebo taky Chocholoušek. Takže bratru papírování kvůli stavbě, to máme….1,2,3,4… a tohle a tamhle, bratru 16,5 měsíců. No není to nádhera! Naprostý fofr….už nám to všechno lezlo na nervy, že jsme se málem vzájemně zakousli, ale přežili jsme a začínáme. Slzy dojetí schovávám na to až to bude mít střechu a okna + dveře. To už ale budou jiné nervíky.